rubrika: Regiony v médiích

« zpět další od autora » více o autorovi »

Jaroslav Plachý: Dražba věznice je nepřijatelná

20.01.2010, MF DNES
publikováno: 20.01.2010



Sdílet

Uherské Hradiště - Uherskohradišťská věznice, "proslulá" za komunistické éry mučením politických vězňů, zůstává stále státu. Iniciativa dvou hradišťských poslanců Jaroslava Plachého z ODS a Antonína Sedi z ČSSD, jež vládě předložili jednorázový zákon, který by tamní věznici převedl ze státu na město, nevyšla. Rozhodnutí ještě mohou změnit poslanci, kam zákon zamíří příští týden. "Tam by měly šance tohoto speciálně vytvořeného zákona výrazně vzrůst," domnívá se Plachý.

Proč vláda návrh zákona odmítla?

Tvrdí, že jde o "nesystémové řešení". Jenže v celé záležitosti je nesystémové téměř všechno. Stát vlastní věznici od roku 1994 a nakládá s ní naprosto nezodpovědným způsobem. Kulturní památka, poslední na území města, není dosud opravena. Navíc jde o místo poznamenané utrpením a smrtí 29 politických vězňů, které si žádá mimořádnou pietní úctu.

 

Je pravda, že jednou z možností, co by se s věznicí mohlo stát, je i dražba?

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová potvrdila, že dražba je jednou ze tří cest, jak s věznicí naložit. Pro nás je dražba nepřijatelná, protože otevírá cestu komerčnímu využití areálu, kde prožívaly utrpení stovky politických vězňů.

 

V případě dražby nelze vyloučit ani spekulativní koupi.

Přesně tak. Vlastník se může rozhodnout třeba pro tržnici nebo hodinový hotel. I proto jsme připravili zákon, který by mohl situaci jednou pro vždy vyřešit.

 

Město věznici prodalo v roce 1994 státu za 16 milionů korun. Poté, co padl projekt nové věznice se soudem, nabídlo ministerstvo městu zpětný prodej za 30 milionů korun. Proč to hradišťští radní odmítli?

Chtít po nás dvojnásobek původní částky s ohledem na fakt, že se do areálu léta neinvestovalo a ten dál chátrá, je prostě nepřijatelné.

 

Vidíte dnes jako chybu prodej věznice státu?

Byl jsem členem zastupitelstva, hlasovali jsme takřka jednotně. Stát přišel s projektem vazební věznice se soudem a zastupitelstvím, proti kterému nebylo díky precizní propracovanosti co namítat. Volili jsme mezi zdlouhavou postupnou opravou bez evropských zdrojů a možnostmi státu představenými téměř jako neomezené. Bohužel teprve po 11 letech v květnu 2006 okresní soud konstatoval, že je pro něj tento majetek nepotřebný. Ztratili jsme více než jedno desetiletí.

 

Náklady na opravu bývalé věznice se odhadují na půl miliardy korun. Kde je chcete vzít?

Jsme v polovině plánovacího období Evropské unie 2007-2013, kdy je šance čerpat na podobné projekty evropské peníze. Částka na opravu areálu je obrovská, proto hlavní zdroj financování je z této oblasti nezbytný. Podobně jako se to stalo v případě přeměny bývalých kasáren. Pokud však k převodu brzy nedojde, může se stát, že nám hlavní zdroj financování padne. Část peněz by poskytl i Zlínský kraj, město Hradiště nebo soukromí investoři.

 

Po nesouhlasu vlády míří návrh zákona na převod věznice do Sněmovny. Jaké jsou jeho šance na přijetí?

Sněmovna v řadě podobných případů rozhodla proti usnesení vlády. Předpokládám, že tomu tak bude i nyní. Návrh chceme dostat na lednovou schůzi Sněmovny, podporu sháníme nalevo i napravo. Máme k dispozici souhlas uherskohradišťského zastupitelstva s tímto typem převodu, podpořila nás i rada a zastupitelstvo Zlínského kraje.

 

Celý areál zabírá 10 tisíc metrů čtverečních. Jak kromě uvažovaného Muzea totality smysluplně využít zbylé části?

Podlaží s vězeňskou kaplí by mělo po zakonzervování zůstat v původním stavu, k němu se nabízí expozice o osudech 29 popravených a umučených politických vězňů. Zbytek by mohl sloužit například pro rozšíření střední uměleckoprůmyslové školy a další aktivity spojené se vzděláváním. Ale to už je na architektech, městě a potenciálních investorech.

(Autor: Zdeněk Matyáš)