rubrika: Televize, rozhlas

« zpět další od autora » více o autorovi »

Martin Kocourek: Partie

31.01.2010, TV Prima
publikováno: 01.02.2010



Sdílet

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Dobrý den, levice prosadila na program sněmovny především své záměry a pravice reagovala obstrukční taktikou. Na jedné straně stojí snaha prosadit své zájmy, na straně druhé je snaha tomu co nejvíc bránit. Kromě toho se politici přou o to, co udělat po volbách se stáními financemi. Sociální demokraté i občanští demokraté se hlásí k rozpočtové odpovědnosti, nabízejí ale hodně odlišné recepty. Ostatně za chvíli to můžete posoudit sami. Ve studiu vítám stínového ministra financí za ČSSD Bohuslava Sobotku. Dobrý den.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Dobrý den.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

A ekonomického experta ODS Martina Kocourka, také vám dobrý den.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Dobrý den.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Do naší diskuze se opět můžete zapojit i vy diváci televize Prima. Věříte politikům, že se opravdu snaží snížit státní výdaje?

osoba:

Vaši odpověď ANO nebo NE posílejte zprávou SMS ve tvaru NP ANO nebo NP NE na číslo 906 02 10.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

A o čem tedy bude dnešní souboj názorů a argumentů? Poslanci na únorové schůzi projednaní a zřejmě i schválí několik trháků z dílny levice. Vyšší mateřskou, mimořádné důchody, vstřícnější nemocenskou. Otázka je, co to bude stát.

 

redaktor:

Vyšší mateřská a 13. důchod, jen tyhle dva návrhy podle materiálu sociální demokracie přijdou státní pokladnu na 7,5 miliardy korun. Ve hře jsou ale i první tři dny proplácení nemocenské, zrušení nebo aspoň další omezení poplatků ve zdravotnictví. A celkový dopad? Odhady se liší, ale pohybují se kolem 15 miliard korun. Spojené síly ČSSD a KSČM, v případě mateřské i lidovců by mohly stačit na to, aby návrhy prošly sněmovnou, a tak pravice dělá všechno možné, aby jejich schválení oddálila. Čím později je sněmovna odsouhlasí, tím víc roste šance, že po předpokládaném vrácení ze Senátu a vetu prezidenta je už poslanci nestačí přehlasovat, a tak přišly na řadu obstrukce.

 

Petr TLUCHOŘ, předseda poslaneckého klubu /ODS/

Obstrukce může být legitimním parlamentním nástrojem. My se opravdu bojíme přijetí některých zákonů.

 

Jeroným TEJC, poslanec /ČSSD/

Myslím, že je to nervozita, že ODS tady v té sněmovně nemá většinu.

 

redaktor:

ODS ve středu nahrála skutečnost, že ve sněmovně nebyl přítomen ani premiér a ani žádný z místopředsedů vlády. Zákony tak podle jednacího řádu nebylo možné schvalovat.

 

Cyril SVOBODA, předseda strany /KDU-ČSL/:

Mám obavu, že to bude trvat takhle až do voleb.

 

redaktor:

Zatím sice ne do voleb, ale do pátku určitě. Místopředseda ODS Petr Nečas vystoupil na schůzi s výčtem zákonů, které by chtěl vyřadit z programu schůze.

 

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/

Tak si dovolím postupně navrhnout celou řadu racionalizačních kroků.

 

redaktor:

Než přečetl všechny návrhy levice, trvalo mu to tři čtvrtě hodiny.

 

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:

Pan poslanec Nečas prý by si měl nechat narůst vousy. Proč? Prý i mezi jeho se mu pro délku jeho projevu začíná přezdívat Fidel.

 

redaktor:

Podobně se zachovala i řada dalších jeho kolegů a výsledek? Žádný zákon, kterým by se mohl zvýšit schodek rozpočtu sněmovna neschválila. Jen zvýšení mateřské se levici a lidovcům podařilo protlačit do třetího čtení. A podobný scénář slibuje Petr Nečas i na příští týden, kdy schůze sněmovny pokračuje.

 

Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/

My máme ještě nápadů.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Pane Kocourku, má ODS v současné době nějaké vlastní ekonomické priority, které by chtěla prosazovat?

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Tak rozdělme to na nyní, co potřebujeme nyní a co bychom měli dělat v budoucnu. Nyní opravdu usilujeme o to, aby sněmovna nepřidávala další a další výdaje, které nás budou zatěžovat v budoucnu. O tom je teď spor ve sněmovně, my tvrdíme, že pokud byl schválen státní rozpočet, mimo jiné sociální demokracií, tak by se měl dodržovat. Sociální demokracie teď usiluje o to, aby navýšila výdaje, což je v rozporu se zákonem o státním rozpočtu, je to v rozporu se zákonem o rozpočtových pravidlech a tomu naši poslanci chtějí bránit.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Vedle toho ale sociální demokracie taky přichází s nějakými příjmy, takže ono pokud by to bylo nula od nuly, tak to vyjde pravděpodobně nastejno.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

No, jestli já to můžu doplnit, tak pokud budou dodatečné příjmy, tak podle rozpočtových pravidel by se měly používat na to, aby se snižoval deficit, nikoliv aby se financovaly dodatečné výdaje. Takže my znovu tvrdíme, musíme bránit tomu, aby poslanci sociální demokracie a komunistů neporušovali ve sněmovně zákon, který si odhlasovali.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Jenom, počítáte s tím, že to je v době před volbami poměrně riskantní taktika? Protože ať už levice přijde s čímkoliv, tak ty cílové skupiny na které těmi nápady míří, to znamená v tuhle chvíli třeba senioři, ženy na mateřské dovolené si řeknou, buď ano, oni to pro nás prosadili a nebo ti zlí modří odsáci zabránili tomu, abychom ty peníze měli.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Tak jednak tady existuje zkušenost z roku 2006, což pamatuje i pan exministr Sobotka, co se ve sněmovně dělo v tom předvolebním období, ty výdaje nás zatěžují dodnes, takže to je jedna stránka věci. Druhá stránka věci, musíme se rozhodnout, jestli rozpočtová odpovědnost a nebo předvolební populismus. My volíme rozpočtovou odpovědnost, protože myslíme na budoucnost, na naše děti, na naše dluhy, které bychom jim zanechali.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Pane Sobotko, když to shrnu. Jste podle pana Kocourka rozpočtově neodpovědní, navyšujete výdaje a ty příjmy, které byste případně dokázali najít, tak nechcete použít na umořování schodku.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Především my jsme tento týden jasně přijali závazek, že pokud sociální demokracie uspěje ve volbách a budeme se podílet na vládě, tak uděláme všechno pro to, aby letošní schodek státního rozpočtu, 163 miliard korun, nebyl v žádném případě překročen. My jsme pro ten rozpočet hlasovali a pokládáme za důležité toto jasně zveřejnit a byli bychom sami proti sobě, kdybychom se teď snažili v Poslanecké sněmovně prosadit návrhy zákonů, které by zvýšily mandatorní výdaje způsobem, který by narušil schodek státního rozpočtu v letošním roce a také by zhoršil situaci pro sestavování rozpočtu v roce 2011, protože není tady jenom rok 2010, ale musíme už myslet na to, aby v roce 2011 nebyl schodek 163 miliard, ale aby byl v každém případě nižší, než je ten stávající deficit. A ty naše dva návrhy, které jsou v tuto chvíli ve hře a které mají vliv na mandatorní výdaje, to je dorovnání mateřské a to je otázka toho, aby se proplácely první tři dny nemoci, nemocenské, tak dohromady mají vliv každý rok na státní rozpočet v rozsahu 3,5 miliardy korun a oproti tomu skutečně navrhujeme zvýšení příjmu státu a to zavedením vyššího pásma daně z příjmů, pro příjmy nad 1,2 milionu korun a to by přineslo do státního rozpočtu 5 miliard korun. Čili na jedné straně jsou výdaje 3,5 miliardy korun, na druhé straně jsou pravidelné příjmy v rozsahu 5 miliard korun, to znamená, že ten náš návrh je rozpočtově vyrovnaný a nelze k tomu počítat takzvaný příspěvek k důchodu, protože to je jednorázový výdaj v letošním roce.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Pardon, pojďme zůstat tady u těch dvou výdajů, o kterých jste teď mluvil. Vy jste říkal, že k nim navrhujete příjmy, nicméně ty výdaje mají šanci projít už na této schůzi sněmovny, ponechme prozatím stranou zbytek legislativního procesu, ale nezaregistroval jsem, že by ve sněmovně byl návrh novely zákona o dani z příjmu, který by zaváděl další daňové pásmo.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Ve sněmovně je i návrh novely zákony o dani z příjmů, on dokonce už byl v prvém čtení, ale na minulé schůzi poslanecké sněmovny to prvé čtení bylo přerušeno, na této schůzi by se měl dostat na řadu příští týden ve středu a pokud se podaří zkrátit lhůty, tak by mohl být současně schválen i tento příjmový zákon. Ale také platí, že ty naše návrhy, pokud jde o nemocenskou, tak ten návrh na proplácení prvních tří dnů nemoci je z technických důvodů možný, účinný až od 1. ledna 2011. A pokud jde o výdaje na dorovnání mateřské, pokud ten zákon bude účinný od poloviny letošního roku, tak jeho rozpočtové náklady nebudou 1,5 miliardy letos, ale jenom 750 milionů korun. Čili podle mého názoru, nic z těchto návrhů neznamená ohrožení deficitu státního rozpočtu v letošním roce a znovu opakuji, my jsme připraveni pokud ve volbách zvítězíme, v té druhé polovině roku udělat vše pro to, aby se schodek v žádném případě neposunul směrem nahoru.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

No, já budu reagovat tím, že bych se pana exministra Sobotky zeptal, jestli porušují zákon o státním rozpočtu, jestli porušují rozpočtová pravidla, která jasně stanovují, jaké jsou výdajové limity v letošním a v dalších letech. O tom je teď také spor, protože jedna věc je udržovat deficit, to vaší fabulací možná může jít, ale druhá věc je, že se porušují výdajové limity a v tom je ten problém, za který mi vás kritizujeme, že na jedné straně odsouhlasíte v rámci státního rozpočtu maximální výši výdajů státu a na druhé straně máte ve sněmovně návrhy, které je o 10 miliard budou letos navyšovat. Jakkoliv profinancované a to bych ještě řekl nějakou řeckou metodou.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Já myslím, že postupujeme zcela standardně a jestliže oproti příjmům stavíme nové výdaje, tak to neznamená nový veřejný dluh, čili v žádném případě žádný z našich tří návrhů, které jsou v tuto chvíli aktuální, nezvýší veřejný dluh. Zákon říká, že Poslanecká sněmovna schvaluje výdajové limity a to na další dva roky dopředu. Ten materiál, který by měl schválit výdajové limity na léta 2011-2012 zatím leží v Poslanecké sněmovně a nebyl schválen. Čili pokud by došlo k příjetí našich návrhů zákonů, tak by se na základě těchto návrhů mohlo upravit i usnesení Poslanecké sněmovny, které stanovují limity na příští rok, protože byl schválen zákon o státním rozpočtu na rok 2010, ale ministerstvo financí ještě nedosáhlo projednání a schválení usnesení, které by definovalo výdajové limity na to nadcházející období a klíčové je...

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Pane poslanče, pardon. Pojďme se vrátit.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Jenom poslední věta. Nebude se opakovat situace roku 2006, kdy všechny politické strany se snažily profilovat před volbami tím, že schvalovali nové mandatorní výdaje, aniž by se proti tomu schválily jakékoliv nové příjmy. Tahle situace se nesmí opakovat a my k tomu v žádném případě nebudeme přispívat.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Takže říkáte, že sociální demokracie už nepřijde s dalšími návrhy na zvyšování výdajů státu před volbami?

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Ne, my jsme naše návrhy zákonů předložili na konci loňského roku, ODS nepředložila žádné nové zákony, čili je logické, že ta agenda posledních dvou schůzí sněmovny je dána našimi návrhy a my nebudeme předkládat žádné další návrhy, které by zvyšovaly výdaje a i do budoucna po volbách, pokud navrhneme zvýšení výdajů, tak vždy oproti tomu musí být stavěny příjmy, ale současně chceme také snížit deficit.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Tak a ty příjmy které proti tomu teď stavíte, je tedy další pásmo daně z příjmu fyzických osob, to znamená tedy nás zaměstnanců. S kým chcete ten zákon schválit?

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

My navrhujeme další pásmo, chceme ho navrhnout zejména proto, že kombinace rovné daně a stropu na odvody sociálního a zdravotního pojištění tvořily situaci, kdy u nás...

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Pardon, já se ptám s kým chcete schválit ten zákon, ne proč ho navrhujete. Ale kteří jsou ty partneři, se kterými ho chcete schválit.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

No my ho chceme strávit s těmi poslanci, kteří kritizují skutečnost, že u nás se daň z příjmu začíná od určitých příjmů chovat degresivně. To znamená, my chceme to pásmo zavést skutečně jenom pro příjmy nad 1,2 milionu korun ročně a jednáme s poslanci z levice a jednáme i s poslanci ze středu o tom, abychom ten zákon v Poslanecké sněmovně prosadili. Pokud se nám ho nepodaří prosadit teď před volbami do Poslanecké sněmovny, tak je to součástí našeho volebního programu, čili jednáme tak, abychom pro něj získali většinu.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Čili z levice, to znamená z KSČM a ze středu myslíte KDU-ČSL a nebo takovou tu šedou zónu zhruba 8-10 nezařazených poslanců, která je teď ve sněmovně?

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Jednáme i s KDU-ČSL, uvidíme jestli dosáhneme nějakého kompromisu, samozřejmě my jsme připraveni pokud jde o sazbu nebo výši zdaňované částky učinit kompromis, pokud by to bylo ve prospěch přijetí zákona v Poslanecké sněmovně, ale myslíme si že je důležité, jestliže v situaci kdy i vláda, stávající vláda pana Fischera říká, že není udržitelná rovná daň a že to poškozuje veřejné rozpočty, v situaci kdy já jsem se setkal se zástupci delegace Mezinárodního měnového fondu a oni mi říkali, že vaše daň z příjmů není udržitelná ve stávající rozpočtové situaci, tak si myslím, že přišla chvíle na to, abychom pro ta 2% nejbohatších zvýšili daňové zatížení.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

A v současné době nemáte 101 hlasů, kterými byste napevno mohli prosadit tuhle změnu daňového systému?

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

V současné době nemáme 101 hlasů, stejně jako bohužel v současné době nemáme 101 hlasů pro úplné zrušení poplatků ve zdravotnictví.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Jenom poslední otázka k tomuto tématu. Vy jste přišli z návrhem, aby ta sazba u příjmů nad 100 tisíc měsíčně byla 38%, k čemu je to vztaženo? Protože v současné době je sice daňová sazba 15%, ale ve skutečnosti je to tedy díky té superhrubé mzdě 23%. To znamená bylo by to 23 a 38 a nebo jak je to číslo spočítáno?

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Je to tak, 38% je vztaženo k hrubé mzdě. My nechceme pokračovat v konstrukci zdaňování superhrubé mzdy. Čili pokud bych to měl přirovnat, tak je to v zásadě 15, tak vůči stávající formální 15% sazbě je to 30% a vůči 23% z hrubé mzdy je to 38%.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Pane Kocourku, ODS se tomu zavádění dalších daňových sazeb poměrně usilovně brání. Proč vlastně tolik lpíte na té rovné dani?

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Protože rovná daň svou konstrukcí je transparentní čitelnou daní, která zdaňuje stejnou sazbou úplně všechny příjmy. To je prostě cesta k transparentnosti a jakékoliv nasazování dalších sazeb ten systém znepřehledňuje, je potom zneužívatelný, to je první věc. Druhá věc co mě zajímá na návrhu sociální demokracie, jak se stanovila ona mez, těch 100 tisíc. Jestli tam třeba pan exministr Sobotka bude patřit nebo ne.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Tak vy tam patřit budete, to víte.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

To je otázka, kterou si klademe proto, protože tím pádem rozdělujeme daňové poplatníky na daňové poplatníky jedné kategorie a druhé kategorie. Když se podíváme na ty takzvané nejbohatší, tak já myslím, že z 99,9% jsou to lidé kteří pracují intenzivně, kteří nesou nějakou odpovědnost, kteří vytvářejí pracovní místa a patří tam špičkoví manažeři, špičkoví odborníci, špičkoví umělci, špičkoví sportovci a já nevidím jediný důvod, proč by jejich aktivita, vyšší aktivita možná než u ostatních měla být trestána tím, že je budeme více zdaňovat. Bude to mít negativní efekt na ekonomiku, protože tito lidé buď aktivitu sníží, nebo odejdou do jiných daňových domicilů a tím pádem my o tyto příjmy, které platí alespoň teď, prostě přijdeme, bude to mít vliv na pokles ekonomiky, na zvýšení nezaměstnanosti.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Pane Kocourku, progresivní daň funguje po celé Evropě a nemám pocit, že by němečtí manažeři říkali jak jsou demotivovaní a stěhovali se dejme tomu do České republiky, kde budou daněni výhodněji.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Na to bychom se museli podívat, já myslím, že němečtí manažeři pokud mohou, tak zde jsou a pokud jste si všiml, tak Německo teď zažívá nejrůznější problémy s tím, jak nejrůznější lidé byli schopni své příjmy ukrývat právě před zdaňováním v Německu, takže to jsou ty důsledky, které přináší vyšší zdanění, je to naprosto fiktivní. Pokud tady pan exministr Sobotka zmínil, že mise Mezinárodního měnového fondu říkala, že tato daň je neudržitelná, tak to mysleli z pohledu sazby, o sazbě se bavme, ale nezpochybnili princip té daně a pokud jsme četli tu zprávu Mezinárodního měnového fondu pořádně, tak tuším v bodě 9 Mezinárodní měnový fond říká, že spoléhat se na to, že v této situaci budeme mít vyšší výnos z daně z příjmů přes zvýšenou sazbu, že je nereálné.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Počkejte, rozumím tomu dobře, že ODS akceptuje skutečnost, že by po volbách bylo potřeba změnit sazbu daně z příjmů fyzických osob?

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Ne, já jsem teďka vysvětloval, protože to vyznělo...

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Ne, vy jste říkal, že akceptujete zprávu Mezinárodního měnového fondu.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Ano, já jsem teď vysvětloval to, co Mezinárodní měnový fond ve své zprávě říká. On nezpochybňuje princip rovné daně, on se možná baví o sazbě. Takže tím neříkám z naší strany nic, ale zároveň doplňuji v návaznosti na Mezinárodní měnový fond, že říká nespoléhejte se na vyšší výnos z přímých daní, z vyššího zdanění, protože v této situaci ten výnos vyšší nebude.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Já, pokud jde o ty důvody, vy říkáte, že nevidíte důvod k tomu, abych zavedli vyšší daňovou progresi pro 2% nejbohatších daňových poplatníků. Já ten důvod vidím v tom, že my v tuto chvíli po krizi máme obrovský deficit veřejných rozpočtů, který se pohybuje mezi 5-6% hrubého domácího produktu. Jestliže chceme po lidech, aby šetřili, jestliže to říkáme seniorům, jestliže to říkáme státním zaměstnancům, jestliže to říkáme ženám na mateřské dovolené, tak podle mého názoru máme právo to říci taky 2% nejbohatších daňových poplatníků a oni přece mohou také spravedlivě přispět k rozpočtové konsolidaci. Oni nám mohou, nejbohatší nám také mohou a mají povinnost pomoci snižovat deficit státního rozpočtu a tou formou jak nám nejbohatší mohou pomoci je, že zaplatí vyšší daně. Daně nikdo nezaplatí dobrovolně, daně nikdo neplatí rád, ale všude v Evropě využívají daňovou progresi proto, aby konsolidovali veřejné rozpočty a já si myslím, že my máme povinnost tu progresi použít také. Proto, abychom se mohli podívat do očí jak důchodcům, tak i třeba těm ženám na mateřské dovolené, které přispěly. A vezměte si, že senioři letos přispěli k rozpočtové konsolidaci, protože vláda letos neprovedla žádnou valorizaci důchodů, tak já si myslím, že máme i právo chtít to i po těch 2% nejbohatších daňových poplatníků.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Pane poslanče, vláda neprovedla valorizaci důchodů, protože k tomu nebyl zákonný důvod. Jinými slovy životní náklady seniorů se podle vlády nezvedly tolik, aby bylo potřeba ty důchody měnit. V každém případě vím, že ČSSD s tím nesouhlasí, chce přijít s mimořádným...

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

To je velký spor, protože ještě v letošním roce poměrně dramaticky pokračuje zvyšování nájemného, deregulace ještě nebyla ukončena. To se týká řady seniorů.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

A vedle toho je státní dávka, příspěvek na bydlení.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

A letos dochází k dalšímu výraznému zdražení léků a poplatky ve zdravotnictví nebyly zrušeny, čili to jsou podle mě dva vážné argumenty pro to, aby vláda byť minimální valorizaci provedla. Máte pravdu, že vláda využila toho ustanovení zákona, které ji nenutí k valorizaci, bylo to její rozhodnutí a právě proto my navrhujeme těch 200 korun měsíčně za letošní rok jednorázově přidat v rámci takzvaného mimořádného příspěvku k důchodu, což je opatření jenom pro letošní rok a má nahradit jenom tu chybějící letošní valorizaci.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Vy chcete vzít ty peníze z ČEZu, mimořádnou dividendu. Zase pokud tam ty peníze jsou, nebylo by jednodušší a správnější umazat kus toho schodku, který ať už je schválených 163 a nebo 150, je pořád optikou normálního člověka neuvěřitelně veliký.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Ono je to tak, že my nemůžeme z pohledu metodiky Evropské unie, tak my použitím privatizačních peněz ve skutečnosti schodek neumažeme.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Ale to je dividenda, to nejsou...

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Je to to samé v zásadě, jsou to příjmy z polostátních firem a pro nás z tohoto hlediska metodicky je sporné, zda-li by to vedlo z pohledu Evropské unie ke snížení deficitu státního rozpočtu, ale podle mého názoru jsou to zdroje, které jsou mimo rozpočet, jsou fakticky k dispozici, čili je možné částku 6 miliard korun v letošním roce pro tento účel použít jako jednorázové opatření, které současně pomáhá i státnímu rozpočtu, protože tím že vláda nevyplatila letos žádnou valorizaci, tak vlastně na výdajové straně státního rozpočtu mohla tyto prostředky ušetřit.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Pane Kocourku, vy jste nejenom ekonomický expert ODS, ale také předseda dozorčí rady ČEZu. Jaký je tak ten balík, který máte k dispozici na posílání do státního rozpočtu?

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

A tak já myslím, že ČEZ přispívá stabilně nemalou částkou, je to zhruba 18 miliard ročně, takže to je jedna věc. Druhá věc, pokud někdo chce, aby se z peněz ČEZu zaplatily příspěvky k důchodům ve výši 6 miliard korun, tak si uvědomme jednu věc. Že další 3 miliardy korun, které musí být věnovány ostatním investorům v ČEZu, budou vyplaceny také těmto investorům a já rozumím tomu, že sociální demokracie chce před volbami si naladit seniory k tomu, aby ji měli raději, nicméně nechápu proč bychom měli prostřednictvím tohoto opatření přispívat americkým penzijním fondům, které jsou součástí investorské veřejnosti v ČEZu. To znamená, na jedné straně by se vyplatilo 6 miliard korun našim seniorům, to beru, ale na druhé straně se vyplatí 3 miliardy všem ostatním akcionářům a pane exministře, já nechápu co to je za sociální opatření, že na jedné straně chcete pomáhat někomu v sociální situaci, ale na druhé straně někomu dáte dárek ve výši 3 miliard korun.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Mě teď jenom překvapuje, že zástupce pravicové ODS kritizuje to, že by majitelé akcií měli dostávat dividendu odpovídající tomu jaké zisky má podnik, který spoluvlastní.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

To dostávají standardně, to je standardní dividendová politika, tady se jedná o mimořádný příspěvek, to znamená mimořádnou dividendu a já znovu opakuji, já chápu při všech výhradách co sociální demokracie zamýšlí, nakoupit si seniory před volbami, ale proč chce darovat další 3 miliardy někomu jinému. Jinými slovy není to 6 miliard, je to pro ČEZ 9 miliard na tuto mimořádnou dividendu a pokud sociální demokracie zároveň chce, aby ČEZ byl určitou kotvou energetické bezpečnosti, tak ho právě o tyto peníze a možnosti být touto kotvou připravuje.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

To by platilo, pokud bychom požadovali mimořádnou dividendu v letošním roce, my nepožadujeme mimořádnou dividendu pro tento účel. Tak jak jsem se seznámil s rozvrhem ministerstva financí, které plánuje využití prostředků na privatizačním účtu, tak tam lze podle mého názoru najít částku 6 miliard korun, aniž bychom požadovali mimořádnou dividendu z ČEZ. My nepožadujeme mimořádnou dividendu z ČEZ a to v našem návrhu...

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Promiňte, já jsem se to ztratil se svým ekonomickým vzděláním a nevím jestli to je srozumitelné pro diváky.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Já myslím, že to je srozumitelné pro diváky velmi jednoduše. Polostátní firmy platí každý rok standardní dividendu, která na privatizační účet ministerstva financí přináší někde mezi 15-18 miliardami korun ročně. Pro tyto finanční prostředky ministerstvo financí má připraveno využití a současně tam část finančních prostředků zbývá. To znamená v letošním roce by tam, kdyby se nepřidělávaly žádné nové výdaje, neplánovaly žádné nové výdaje, tak v letošním roce by tam zůstaly zhruba 3 miliardy korun, to už máme polovinu peněz na mimořádný důchod a současně ministerstvo financí počítá s 15 miliardami korun na sanaci starých ekologických škod, ale vzhledem k tomu, že se v minulých letech maximálně ročně utrácelo 10 miliard korun na tyto sanace, tak je to podle mého názoru nadhodnocená položka a bude možné z této položky 3 miliardy korun převést na financování mimořádného důchodu. To znamená, já myslím, že tohle je důležitá informace, abych ji znovu zopakoval, nepožadujeme mimořádné dividendy z polostátních firem a domníváme se, že lze ze stávajících plánovaných příjmů privatizačního účtu tuto operaci realizovat.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Krátký komentář.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

No, tak mně z toho teda vyplývá, že chcete použít peníze, které jsou standardně deponovány na účtu, který obhospodařuje majetkové účasti státu a účtu privatizačním. Jinými slovy potom tedy je to od vás trik, protože jestli tvrdíte, že z dividend ČEZu zaplatíte toto opatření, tak to není pravda, protože se zaplatí z účtu a ty peníze jsou univerzální, to znamená nejsou pouze z ČEZu, jak jste teď zmínil, takže v tomto ohledu tvrzení, že ČEZ přispěje je trikem a já jsem rád, že jsme si to vyjasnili.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Promiňte, jenom teď jste rád jako předseda dozorčí rady ČEZu nebo jako ekonomický expert ODS?

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Jako ekonomický expert ODS mě tato informace také překvapuje, vyjasňujeme si ji, akorát říkám, pak mi logicky ale vychází, že slovo ČEZ je jenom jakási fanglička na to, aby sociální demokracie uměla toto opatření lépe zabalit.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Já myslím, že to je mediální zkratka, mediální zkratka a platí také, že z těch peněz které dostává stát na dividendách polostátních firem, já jsem říkal 15-18 miliard korun ročně, tak zhruba 90% tvoří příjmy právě od ČEZu, to znamená nejsou to jenom zdroje od ČEZu, ale ČEZ má přirozeně jako největší firma se státní účastí dominantní podíl. Ale já myslím, že klíčová věc je, že neplatí to co jste říkal o těch zahraničních investořích, my nechceme v letošním roce zvyšovat dividendu ČEZ kvůli tomuto opatření.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

A další mediální zkratkou se dostaneme k tomu, jak chtějí ČSSD a ODS bojovat se státním dluhem.

 

Jak znovu nastartovat zastavenou ekonomiku?

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Zatímco v minulých letech strany vymýšlely čím voliče osloví a jaký dárek navíc jim připraví, letos bude hlavní téma daleko prozaičtější. Jak znovu nastartovat zastavenou ekonomiku a snížit tak rostoucí počet nezaměstnaných a také co udělat s rostoucím státním dluhem.

 

redaktor:

Receptů na to, jak oživit hospodářství a zastavit zadlužování státu mají obě nejsilnější strany na rozdávání. Shodnout se ale dokážou jen v máločem. Socialisté by se rádi vrátili k progresivnímu zdanění, tedy aby ti bohatší museli ze svých příjmů odevzdávat víc než teď. Chtějí také vyšší daně pro firmy a kromě toho by ještě přitvrdili u daní za alkohol a cigarety. ODS zatím říká, i když stále opatrněji, stávající daně by měli stačit, nechceme lidi zatěžovat víc. ČSSD sází na změny v investičních pobídkách. Podle socialistů by se mělo zlepšit i čerpání peněz z evropských fondů a protože je česká ekonomika závislá na vývozu, chce více podpořit instituce jako jsou Exportní banka a Garanční pojišťovna. V tom se s ní ODS shoduje, stejně tak jako v případě peněz z evropských fondů. Podle ODS i ČSSD by stát mohl ušetřit dost peněz sám na sobě, to znamená že by státní úřady měly fungovat levněji, o to by se měly postarat i změny v systému veřejných zakázek a nová opatření v boji proti korupci, jenže vůbec nejvíc peněz ze státní pokladny spolknou sociální výdaje. Obě strany se ale shodují jen v tom, že by se mělo zamezit zneužívání sociálních dávek. Před příliš štědrým sociálním systémem ale varovala i mise Mezinárodního měnového fondu v Praze.

Zuzana MURGAŠOVÁ, vedoucí delegace MMF

Doporučujeme, aby sociální dávky vycházely ze sociální situace daného příjemce, což by i zvýšilo pobídky ke hledání práce.

 

redaktor:

Pokud bude stát šetřit, jak předpokládá i přes obrovský schodek rozpočet na letošní rok, mohlo by se jak tvrdí zástupci fondu, hospodářství znovu nastartovat a narůst o 1,5%. Ani to ale, jak řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny člen bankovní rady Miroslav Singer, neznamená že by se zadlužování státu zastavilo. Jestliže vlády nebudou šetřit ještě víc, skončí v příštích letech každý rozpočet 180 miliard korun.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Pánové, obě vaše strany se hlásí k závazku snížit v nějaké době schodek státního rozpočtu na 3% hrubého domácího produktu. Můžete teď v jedné minutě představit hlavní kroky jak to chcete udělat? Začneme Martinem Kocourkem.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Tak nám se ukazuje, že naprosto stěžejní je rozpočtová disciplína. To co se tady děje je prostě naprostá nedisciplína, rozpočty se sestavují ad hoc, pak jsou následně okamžitě porušovány, takže rozpočtová disciplína je základním předpokladem, my proto navrhujeme ústavní zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti, takzvanou finanční ústavu, tam bude stanoveno, jaké mantinely má vláda a parlament pro to, jak mají hospodařit, zároveň tam budou stanoveny mechanismy pro to, aby poslanci a členové vlády kteří připravili rozpočet, byli motivováni na tom, aby hospodařili dobře a v případě že nebudou hospodařit dobře, budou proti nim vyvozeny sankce i v platové oblasti. Toto považujeme za základ, protože jakákoliv dobrá opatření, která zde mohou být, pokud nebude rozpočtová disciplína, nebudou realizována vždy se to vymkne z podkontroly. Příklad Maďarska, kde měli také kvanta opatření a nakonec díky nedisciplinovanosti ta sitauce veřejných rozpočtů se zhoršila, Česká republika je též příkladem. V minulých letech jsme v rámci vysokých růstů hospodaření s deficity...

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Tak, minuta vypršela. Tedy ani slovo o tom, jestli budete zvyšovat příjmy ani jak škrtat údaje. Základem je tedy nějaká atmosféra v rámci rozpočtových pravidel.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Jednak příjmy chceme vyšší zdanění zachovávat přibližně na stejné úrovni, o struktuře daňové kvóty se můžeme bavit. Co se týká výdajů, určitě si musíme zvyknout na to, že výdaje neporostou tím tempem co rostly. Prostě není možné, aby mandatorní výdaje vzrostly mezi roky 2009 a 2006 o 30%, když inflace byla 10.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Pane Sobotko, vaše minuta na hlavní návrhy ČSSD na snížení rozpočtového schodku.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

My se potřebujeme vypořádat zhruba se 100 miliardami rozpočtového schodku. Je samozřejmě nepřijatelné, aby deficity dosahovaly výše 163, 180 miliard tak jak o tom hovořil pan Singer, čili musí to být méně než 163 miliard. Jediné co funguje je zvýšit příjmy a snížit výdaje zhruba z 50% chceme vyřešit ten stomiliardový schodek zvýšením příjmů, zhruba z 50% škrtnutím výdajů státu. Pokud jde o příjmy, už jsem hovořil o daňové progresi, u firem chceme zvýšit tuto mezní sazbu o 2 procentní body, vyšší spotřební daní z alkoholu a z tabáku a také velmi dramatické kroky proti daňovým únikům, zejména v oblasti s obchodováním s pohonnými hmotami. Na výdajové straně chceme provést audit všech služeb, které jsou dnes tátu poskytovány, všech smluv nad 1 milion korun ročně, chceme snížit počet ústředních orgánů státní správy a rozpočtových kapitol, chceme provést personální audity tam, kde ještě na vládní úrovni na jednotlivých ministerstvech neproběhly a chceme zpřísnit zákon o zadávání veřejných zakázek a ušetřit tam. Chceme také kontrolovat všechny stavební projekty nad půl miliardy korun tak, abychom ještě ve fázi projektů snížili náklady.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Když se vrátím k těm nebo zůstanu u těch výdajů, o kterých jste teď mluvil. To jsou totiž recepty, na kterých jsou obě dvě vaše strany když o tom mluví shodují, ale na druhou stranu to jsou recepty, o kterých se mluví už dobrých 10 let, personální audity na ministerstvech. Byl dokonce dlouhodobý plán snižovat počty úředníků, tuším vždycky o 3% za každý rok. Ale nemám pocit, že by to potom nějak proběhlo, stejně tak centrální zadávání veřejných, centrální nákupy pro státní správu, to všechno jsou recepty, které jsou na stole dlouho, navíc se na nich shodují hlavní politické strany a přesto nefungují. V čem je problém?

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Problém je, já jsem to tady zmínil. Recepty máme, i se na nich můžeme shodnout, nicméně pokud nás k tomu nebude nutit nějaká norma, že se máme hospodárně chovat, tak ty recepty se do praxe neuvedou, protože ten tlak na rozumné hospodaření tady není. Proto my navrhujeme ten ústavní zákon o té rozpočtové kázní odpovědnosti, který si tato opatření vynutí. V tom je ten rozdíl a v tom je rozdíl v našem přístupu.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Musím říci, že některé ty recepty o kterých já jsem tady hovořil už v tuto chvíli prakticky realizují naši hejtmani. V Pardubickém kraji provedli analýzu právě všech těchto služeb, outsourcingu, podařilo se jim zkrátit výdaje. Na jižní Moravě se připravují centrální nákupy pro kraj, čili pokud bychom tyto recepty, které už se dneska osvědčují na krajské úrovni přenesli i na celostátní úroveň, tak to skutečně může ušetřit peníze a když jste mluvil o tom, co už se mohlo udělat. Já když jsem byl na ministerstvu financí, tak jsme provedli personální audit a snížili jsme počet zaměstnanců ministerstva o 16% a ministři kteří přišli potom už ty počty nezvyšovali, čili ono to mělo určité efekty, ale bohužel takovéto audity neproběhly všude, proběhlo to najednou na dvou, na třech úřadech a pak se celý proces zastavil, čili je potřeba být důsledný, dotahovat tyto věci dokonce, změnit zákon o zadávání zakázek, začít realizovat centrální nákupy na úrovni vlády a může to přinést strukturální změny, které sníží schodek.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Změnu zákona o veřejných zakázkách tady před dvěma týdny propagoval váš předseda Mirek Topolánek. Takže rozumím tomu dobře, že zákon o veřejných zakázkách může být změněn ještě do voleb tak, aby se nějak promítnul už do dalšího rozpočtu?

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Já myslím, že dokonce taková iniciativa už ve sněmovně je. Je tam novela zákona o veřejných zakázkách, která by se měla ubírat k tomu směru transparentnosti, k tomu směru že veřejných zakázek se nebudou smět účastnit firmy s netransparentním vlastníkem, zveřejňování na Internetu všech fází, takzvaný životopis na centrální adrese, každý si bude moct zkontrolovat jak to řízení bylo zadáno, jak bylo vyhodnocováno a zejména nově jak dopadlo. Aby se posoudilo, zda ten účel a ty peníze které na to byly vyčleněny, byly opravdu investovány správně.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

A vy jste oba dva přesvědčení, že tím je možné ušetřit peníze státu? Protože ono to zatím, mám pocit vždycky funguje tak, že když se najde někde nějaký polštář, dejme tomu ve Státním fondu dopravní infrastruktury, tak se spíš za ten polštář postaví víc silnic nebo dálnic než že by se ty peníze vzaly a přesunuly zpátky do státního rozpočtu.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Tak je důležité si uvědomit, že ten fond dopravy ročně stát dotuje částkou kolem 30 miliard korun, čili pokud se podaří najít úspory ve výstavbě dálnic a rychlostních silnic, tak o to se může snížit státní dotace a o to se sníží taky napětí ve státním rozpočtu, takže ono jsou to spojité nádoby a my musíme nutit fond dopravy, aby posuzoval všechny projekty a ještě v době, kdy se projekty připravují, tak se pokusil maximálně ty stavby zlevnit.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Já bych na to úplně nespoléhal, že to bude nějaký významný zdroj úspor. Prostě možná to bude, když se to povede v řádu miliard, které úplně situaci nevyřeší. Co je nezbytně nutné provést, je také audit sociálních výdajů, my se prostě musíme podívat jak nám sociální výdaje rostly v jednotlivé struktuře, v jakých podmínkách, kde jsou valorizační koeficienty, zda nějaká skupina příjemců neprofituje víc než ta ostatní. Tam podle mě se dají najít ony úspory. A k čemu dojdeme určitě, že musíme provést penzijní a zdravotní reformu. To jsou naprosto klíčové věci vzhledem k demografickému vývoji už to dnes prostě tvrdí úplně všichni, že se teď musíme s tímto problémem nějak vypořádat, protože to je největší zdroj budoucích problémů.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

To si vzápětí ověříme, jestli to tvrdí úplně všichni.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Podívejte se, pokud jde o penzijní reformu, tak ta má řešit problém, který nastane, v každém případě nastane. Zejména mezi lety 2030 a 2050. Je dobré pro to něco udělat, ale my teď máme aktuální schodek, který bychom měli během 3 let snížit pod 3% hrubého domácího produktu a penzijní reforma pokud se provede špatně, tak nám naopak může zhoršit situaci. Podívejte se na Slovensko a do Maďarska.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Takže pardon, souhlasíte s nutností penzijní reformy, ale musí být provedena nějak.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Ale já myslím, že všichni souhlasí s provedením penzijní reformy, ale lišíme se v tom, jakým způsobem tu penzijní reformu provedeme. Jestli budeme chtít privatizovat část prostředků, které jsou dneska na důchodovém účtu tak jak to navrhuje ODS v rámci optoutu a nebo jestli podpoříme pouze dobrovolné připojištění, kterému stát dá určitou formu podpory, ale nebude to na úkor financování stávajících důchodů. Slovenská penzijní reforma, udělal se rychle, udělala se velmi liberálně a dneska Slováci mají problém s tím, že ta důchodová reforma jim přispívá více než 1% k rozpočtovému schodku. Každý rok 1,2% má Slovensko vyšší deficit, kvůli tomu že provedlo reformu částečnou privatizací důchodového systému, čili je důležité na toto dávat pozor a neudělat zbytečné chyby.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Tady se budeme lišit v tom, že sociální demokracie přemýšlí maximálně zítra, pozítří. My přemýšlíme na několik let dopředu, pokud možno 10, teď neříkám do roku 2030, ale pokud promítneme tento dlouhý horizont, tak zjistíme, že ty reformy jsou nezbytné.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Promiňte, ale já jsem teď slyšel pana Sobotku říkat, že důchodová reforma je nezbytná, ale že jde o to, aby se neudělala špatně.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

S tím já samozřejmě souhlasím, ale lišíme se v tom, že oni trvají na tom současném systému, který je dlouhodobě neufinancovatelný, to snad nemůže zpochybňovat už vůbec nikdo, protože jestliže dnes na jednoho seniora připadají dva poplatníci, za 20 let to bude jeden, to znamená při nezměně toho systému by důchody klesly, reálně by důchody klesly reálně oproti dnešku na polovinu, což je také neúnosné, takže musí se přistoupit k nějaké reformě, my navrhujeme dobrovolný, pozor dobrovolný, žádnou privatizaci, dobrovolný pilíř, kam se bude moci ten poplatník rozhodnout, zda přestoupí či nikoliv. To znamená, jestli se zůstane v tom průběžném se všemi dopady které teď tady vysvětluju a nebo se bude dobrovolně pojišťovat mimo tento systém, bude si spořit na svůj vlastní účet, na svoji vlastní odpovědnost, bude se podle toho také moci zařídit. Takhle to odnesou úplně všichni.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Já teď jenom přemýšlím při svých kupeckých počtech, jestli když ten člověk se bude pojišťovat mimo ten stávající systém, jestli náhodou v tom stávajícím systému ty peníze nebudou chybět?

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Ano, samozřejmě, taky nikdo nepopírá, že ta reforma má svoje náklady a proto my zavádíme také nové pravidlo které říká, že mimořádné příjmy budou financovat právě reformy. To znamená jestli máme ještě nějaká aktiva jako stát, zejména v majetkových účastech, tak tyto peníze by měly být použity na profinancování onoho přechodu, onoho přechodu z toho průběžného na ten dobrovolný pilíř.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Já teď nerozumím jedné věci. Pokud se mluví o důchodové reformě, tak se ten čas vztahuje někam k 20, 30 letům do budoucnosti. To přece není záležitost, kterou má prosadit jedna strana ať už tím nebo tím pohledem, to je záležitost, na které prostě musí panovat shoda už pro to, aby se tohle řešení nezměnilo za 4 roky po dalších volbách. Jste ochotni a schopni tu shodu hledat, protože to nemůže být tak nebo tak, velice pravděpodobně, musí to být nějaký kompromis.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Ale my jsme přece už v minulosti tu shodu několikrát našli. Ten systém se za posledních 8 let a vládla tady jak sociální demokracie, tak ODS, za posledních 8 let už se výrazně změnil. Všimněte si jenom toho, jak se odsunula doba odchodu do starobního důchodu. Dnes už pro ty nejmladší ročníky bude na úrovni 65 let, to je výrazné prodloužení, v zásadě za posledních 8 let se prodloužila o 5 let, to je parametrická změna, která uleví tomu průběžnému systému. Jak se nám podařilo rozvinout systém dobrovolného penzijního připojištění. Dneska už tam má penzijní připojištění skoro 4 miliony našich obyvatel.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Ale mají tam tak málo peněz, že to nic neřeší.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

A to je ten problém. To znamená, podle našeho názoru a to je náš přístup k penzijní reformě, my bychom rádi prováděli parametrické změny v tom průběžném systému tak, abychom ho připravovali na stárnutí populace a chceme rozvíjet ten stávající systém dobrovolného penzijního připojištění, který už naši lidé znají a je důležité zvýšit podporu tak, aby lidé si spořili větší částky, aby byli ochotni odložit spotřebu a podpořit také zaměstnavatele, protože když jsem hovořil skoro o 4 milionech našich občanů kteří si spoří na důchod, tak jenom u malého procenta přispívá zaměstnavatel a to je podle mého názoru chyba.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Promiňte, jenom abychom to přeložili, průběžné provádění parametrických změn znamená, že ČSSD se hlásí k myšlence, že věk odchodu do penze se bude zvyšovat a roky které je možné započítat do nároku na penzi se budou prodlužovat a že ta penze může být později a nižší?

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Pouze pokud to umožní demografický vývoj a zdravotní stav populace. Protože v 90.letech se výrazně zlepšil zdravotní stav našich občanů a to umožnilo odsunutí penzijního věku na 65 let. My teď žádný takový skok nevidíme, to znamená v tuto chvíli je 65, na příští volební období vidíme 65 let jako termín, se kterým nechceme hýbat a nevidíme pro to důvod s ním hýbat a chceme se v příštích 4 letech soustředit na rozvoj systému dobrovolného penzijního připojištění, zvýšit motivaci jak pro občany, tak pro jejich zaměstnavatele, abychom v tomto systému byli schopni shromáždit větší množství finančních prostředků.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

 

Martin Kocourek.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Potom se teda lišíme v tom, že vy říkáte, že to je penzijní připojištění, my říkáme ten pilíř by se měl posílit tak, aby z tohoto penzijního připojištění se stalo stabilní penzijní pojištění. V tom se lišíme, sociální demokracie je asi pro měkčí variantu, ale už jsem rád, že připouští, že ten systém by měl být vícepilířový. My říkáme posílit ten individuální pilíř a budeme se lišit v tom, jaké příspěvky, v jaké výši a jakou část té penze to má krýt.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Takže ten subtilní rozdíl je v tom, jak se to bude jmenovat, tedy?

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Ne, ne, není.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Vypadá to tak.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Ten systém už dnes je vícepilířový, ten systém se rozvinul v posledních 8 letech výrazně a lišíme se v tom, že reforma nesmí být na úkor financování toho stávajícího průběžného systému, který musí každý měsíc poslat penzi dvěma milionům starobních důchodců. Čili na úkor tohoto systému penzijní reforma nesmí proběhnout.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

To nikdo nezpochybňuje. Samozřejmě, že veškeré ty penze a jejich výše a výměry budou zachovány, bude tady určité přechodové období, řekněme 20 let, to znamená v podstatě už ani naší generace se ten nový systém nedotkne, takže v tomto ohledu to všechno bude zajištěno a budou na to použity ty mimořádné příjmy v případě nutnosti, abychom to dofinancovali tak, aby se pro nikoho situace nezhoršila, ale zároveň aby si mohl vybrat, jakým způsobem chce zabezpečit své stáří.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Mluvíme o stabilizaci veřejných financí. Pokud na něčem panuje shoda, tak způsob jak to udělat je nastartovat ekonomiku jako jednu z cest, protože to zvýší příjmy, vyšší daně a podobně. Opět v jedné minutě hlavní recepty na nastartování ekonomiky. Bohuslav Sobotka.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Podpořit domácí investice zejména prostřednictvím společnosti ČEZ, kde má vláda podíl, přitáhnout nové zahraniční investice tím, že tady vytvoříme kvalitnější prostředí včetně toho že se zbavíme pověsti zkorumpované země a také chceme efektivně a rychle využívat prostředky z Evropské unie, které nám zejména v těch příštích letech mohou výrazně pomoci k podpoře domácí ekonomiky. Chceme také zjednodušit administrativu tím, že sloučíme výběr daní a pojistného pod jeden státní subjekt, to ušetří peníze jak státu, tak daňovým poplatníkům.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Ten recept už jsem viděl u vašich konkurentů, pokud se nepletu, ale nějak to nedopadlo. Minuta pro ODS.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Takže ta naše představa se dá rozdělit do tří fází. Prví fáze je krátkodobá, takzvaně konsolidačně startovací, tam chceme prosadit pět sad opatření, zejména dostat výdaje veřejných rozpočtů pod konsolidovanou optiku, protože dnes nám to teče různými směry, za druhé nastolit elementární rozpočtovou disciplínu, což je zase ten předpoklad o kterém jsem mluvil, další pravidlo, mimořádné příjmy budou financovat ony reformní výdaje, shodujeme se v auditu a realizaci veřejných výdajů a potom je to sada podpor podnikání. Chceme, aby firmy mohly být založeny do dvou dnů, aby splatnost faktur veřejného sektoru byla maximálně 30 dnů, každý rok chceme zrušit 30 nejhloupějších regulací, zvýhodněné úvěry pro inovativní firmy. Dále bychom chtěli přistoupit v druhé fázi v té střednědobé k těm reformám jak jsem mluvil, zdravotní, sociální, penzijní, reforma byrokracie, to znamená musíme se znovu podívat na strukturu ministerstev, já bych si troufl i reformovat parlament, protože je na čase si to tom také promluvit.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Minuta v tahu, abych to řekl lidově. A to podle vás nastartuje ekonomiku, tedy?

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Ano, určitě.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Já jenom možná jedna věc, chybělo mi tam přijetí eura. Já si myslím, že pro zahraniční investory a my potřebujeme, aby teďka po krizi přišli a pomohli nám vyřešit 150 tisíc zrušených pracovních míst, která byla zrušena v důsledku krize, tak bez zahraničních investic to nevyřešíme. Pro ně je strašně důležitý signál stanovení přijetí eura a taková vládní politika, která přijetí eura skutečně zajistí a my se domníváme, že by bylo dobré, kdyby po volbách vláda připravila plán tak, aby Česká republika mohla přijmout euro v letech 2015/2016.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Já se obávám, že to můžu souhlasit, ale sociální demokracie dělá pravý opak. Zvýšení zdanění špičkových manažerů, zvýšení zdanění firem o 10%, pozor o 2 procentní body, ale 10%, odradí zahraniční investice, to je jedna věc. Druhá věc, spoléhat na euro, že nás zachrání, to tak není. Náš plán je takový, že chceme co nejdříve ozdravit dlouhodobě veřejné finance, to nám vytvoří prostor pro to, abychom se mohli svobodně rozhodnout, zda a kdy do eurozóny přistoupit. To přistoupení musí znamenat, že bude výhodné pro Českou republiku. Není to přistoupení jenom kvůli přistoupení.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Pane Kocourku, velice stručně, jednoduše. ODS tedy v současné době nemá žádný termín, ke kterému by chtěla vstoupit do eurozóny?

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Já to řeknu takto. My máme plán, my máme strategii, že 3% deficitu veřejných rozpočtů chceme dosáhnout v roce 2012. Teoreticky pokud usoudíme, že to bude výhodné, bychom mohli přistoupit do eurozóny 1.1.2015, ale bude záležet na okolnostech, na tom jak se teď eurozóna bude vyvíjet. Eurozóna má obrovské problémy s Řeckem, s rozpočtovou disciplínou, na tom všem bude záležet, ale my ten prostor pro rozhodování budeme mít.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Takže v tom v zásadě panuje shoda, pokud jde o termín. Pojďme se ještě podívat na výsledky naší ankety. Obávám se, že jste nebyli příliš přesvědčiví, protože většina diváků, konkrétně 88% politikům nevěří politikům, že by se opravdu snažili snížit státní výdaje. Nevím, jestli to je vůbec na komentář, asi 15 vteřin pro každého.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Já myslím, že důležité budou výsledky po volbách.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Situace ve sněmovně odpovídá tomu hlasování prostě.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

Taková tedy byla nedělní Partie s Martinem Kocourkem a Bohuslavem Sobotkou. Pánově děkuji, že jste přišli, na shledanou.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Na shledanou.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Na shledanou.

 

Jan PUNČOCHÁŘ, moderátor:

A já se na vás těším opět příští neděli v 11 hodin tady na Primě.

 

Roman FOJTA, moderátor:

Česko by už v roce 2015 mohlo přijmout euro. V naší dnešní Partii se na tom shodli dva kandidáti na ministra financí. Občanský demokrat MartinKocourek a Bohuslav Sobotka z ČSSD. Tím ovšem shoda skončila. Obě největší strany se pořád rozcházejí v tom, jakým způsobem lepších hospodářských výsledků dosáhnout.

 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, redaktor::

Dva možní ministři financí. Jeden z těchto mužů bude téměř jistě po volbách rozhodovat o tom, kolik nám zmizí z peněženek do státní kasy. A jak bylo vidět v dnešní Partii, i když se dvě největší strany shodnou v řadě věcí, daně mezi ně rozhodně nepatří. ČSSD kope za vyšší zdanění bohatých. A důvod? Jejich peníze prý pomohou spasit státní rozpočet.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Jestliže chceme po lidech, aby šetřili, jestliže to říkáme seniorům, máme právo to říci také 2 % nejbohatších daňových poplatníků.

 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, redaktor::

ODS by nejraději zachovala stávající rovnou daň. Čím vyšší totiž prý daně budou, tím méně se lidem bude chtít je platit.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Tím pádem my o ty příjmy, které platí alespoň teď, prostě přijdeme, bude to mít vliv na pokles ekonomiky, na zvýšení nezaměstnanosti.

 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, redaktor::

Ostatně zákon o zvýšení daní z pera ČSSD leží ve sněmovně už teď. Sami socialisté ovšem přiznávají, téměř není šance, že by začal platit.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

V současné době nemáme 101 hlasů stejně jako bohužel v současné době nemáme 101 hlasů pro úplné zrušení poplatků.

 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, redaktor::

A sporů je samozřejmě víc. Tak třeba, i když se ODS s ČSSD shodnou, že je třeba reformovat důchody, každá strana na to má svůj recept. Jen cíl je prý oběma společný.

 

Bohuslav SOBOTKA, místopředseda ČSSD:

Takže by bylo dobré, kdyby po volbách vláda připravila plán tak, aby Česká republika mohla přijmout euro v letech 2015/2016.

 

Martin KOCOUREK, ekonomický expert ODS:

Teoreticky, pokud usoudíme, že to bude výhodné, bychom mohli přistoupit do eurozóny 1. 1. 2015. Ale bude záležet na okolnostech.

 

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, redaktor::

Ještě před tím ale bude muset jakákoliv vláda dosáhnout toho, aby naše země utratila přes míru jen 3 % toho, co vydělá. A podle evropských pravidel to musí stihnout do 3 let. Tomáš Drahoňovský, televize Prima.