
Zatímco zelení mluví idealisticky až zaslepeně o prvním z nich, ODS podtrhuje ten druhý, pragmatický důvod. Na to bychom měli myslet v polemice ohledně fotovoltaických elektráren, jejichž nezvladatelný boom nás všechny vyjde v příštích letech na stovky miliard korun.
Technologie, která může v českých podmínkách dobře posloužit k ohřevu vody či malé lokální výrobě elektřiny, jejíž přebytky by měly být vyváděny do sítě, se nyní stává nástrojem rozsáhlých spekulací stavitelů obrovských fotovoltaických elektráren, jejichž jediným odběratelem je distribuční, potažmo přenosová soustava.
Malých slunečních elektráren s výkonem pod 5 kW jsou u nás více než tři pětiny, ale síť zatěžují jen zcela nepatrně. Stát tak za naše peníze podporuje projekty, které postrádají racionalitu nejen finanční, ale i environmentální. Kdybychom peníze vyplácené solárním spekulantům raději investovali do efektivnějších energetických zdrojů a hlavně do úsporných opatření, byl by dopad na životní prostředí podstatně lepší.
Kauza vymahačského komanda ČEZ odvádí pozornost od toho, že tato firma sama chystá další útok na naše peněženky budováním rozsáhlých solárních parků (např. v jižních Čechách). Zde je prostor pro zásah majoritního vlastníka - tedy státu. ČEZ by měl raději investovat do úsporných technologií, modernizací uhelných elektráren, místo usilování o další zisky na úkor již tak napjatých peněženek spotřebitelů. Fotovoltaické panely mají být prostředkem snížení energetické závislosti místních spotřebitelů či obcí na centralizované dodávce elektřiny (stejně to dělá i mnou řízená městská část Praha 13), což se ČEZ nehodí. Tento smysl obnovitelných zdrojů musí zůstat zachován, a proto je úsilí provozovatele soustavy (tj. ČEPS) vnést trochu zdravého rozumu do solárního šílenství správné. A od vlády bych očekával jasné stanovisko.