rubrika: Televize, rozhlas

« zpět další od autora » více o autorovi »

Martin Říman: Nedělní partie

11.01.2009, TV Prima
publikováno: 12.01.2009

Petr Šimůnek, šéfredaktor Hospodářských novin a moderátor Nedělní partie:

Dobrý den, vítejte u Partie. Jako vždy máme pro vás toho nejlepšího hosta, dnes se budeme bavit o mrznoucí Evropě, ruském plynu, ruské moci a drahé české elektřině a právě proto jsme pro vás dnes pozvali ministra průmyslu a obchodu Martina Římana. Dobrý den.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Dobrý den.

 

Moderátor:

Ministra, který se dnes vrátil, dnes ráno vrátil z Moskvy a z Kyjeva. Jaké je tam počasí, pane ministře?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

V Moskvě, když jsme večer odjížděli -18, v Kyjevě to trošku polevilo, asi -7.

 

Moderátor:

Máte teplo aspoň doma?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Nemám, pokazil se mi plynový kotel.

 

Moderátor:

Tak doufáme, že s plynovým kotlem pana ministra Římana to bude lepší a doufáme, že to bude lepší taky s ruským plynem, který tento týden úplně přestal proudit do Evropy a ukázala se jediná věc. Evropa se stala rukojmím ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou a znovu nám to řeklo, že Evropa je na ruských energiích závislá možná až příliš a k tomu také směřuje naše dnešní hlasovací otázka. Bojíte se závislosti, naší závislosti na ruském plynu a ruské ropě? Vaši odpověď ano nebo ne posílejte zprávou sms ve tvaru NP ANO nebo NP NE, na číslo 9069009. Hlasování začíná v tuto chvíli a já ještě pro jistotu zopakuji otázku: Bojíte se naší závislosti na ruské ropě a ruském plynu? Hlasujte, zajímá nás, co si o tom myslíte a my můžeme jít k našemu prvnímu tématu a to je právě bitva o ruský plyn.

 

Autor:

Podle zahraničních komentátorů bojuje Moskva ve sporu o dodávky plynu s Kyjevem ve skutečnosti o celou Ukrajinu a také o světovou nadvládu na trhu s plynem. Tento boj pravděpodobně nevyhraje, ale může prohloubit skeptický postoj Evropy vůči přistoupení Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Rusko vyjde ze sporu oslabeno, protože unie, největší klient ruského Gazpromu, se přesvědčila, že Rusko není spolehlivý partner. Někteří experti ovšem také varují, že Moskva začala novou éru ve své zahraniční politice, v níž jí jde o ovládnutí prostoru kolem svého území. Rusko se prý rozhodlo, že po vítězství v Gruzii nastal čas pro druhý krok, cílem je zmařit naděje Ukrajiny na připojení k Západu, na to užila Moskva svou nejsilnější zbraň, kterou je plyn a to v době hospodářské krize a navíc v zimě.

 

Moderátor:

Pane ministře, jak jsem avizoval, vy jste se vrátil z Moskvy a z Kyjeva, kde jste byli na jednáních s premiérem Topolánkem za Evropskou unii jednat o tom, co se bude dít s ruským plynem. Co jste vlastně dojednali?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Tak my jsme uzavřeli trojstrannou dohodu mezi Evropskou komisí, Ruskem a Ukrajinou o tom, že jednoduše řečeno na měřících bodech na trase rusko-ukrajinských hranic na hranice třeba ukrajinsko-slovenské nebo maďarské, prostě tam kde přechází ten plyn hranici Ukrajiny a Evropské unie budou rozmístěni pozorovatelé, které dodají všechny strany, to znamená jak Evropská komise, tak také Gazprom, tak také Naftogaz, což je ukrajinská firma, která zajišťuje přepravu a poté, co tito pozorovatelé budou rozmístěni, což se v těchto hodinách děje, tak ruská strana otevře kohoutky.

 

Moderátor:

Pozorovatelé už jsou na místech?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Pozorovatelé z Evropské komise už odjížděli na místa v pátek a v sobotu, protože vlastně ve čtvrtek byla v Bruselu uzavřena dohoda s Ukrajinou, kterou sice ruská strana neakceptovala, nicméně přes to všechno bylo řečeno, jsme se dohodli s Evropskou komisí, že na Ukrajinu, protože to bylo o monitorování na Ukrajině, už od pátku pojedou vybraní experti.

 

Moderátor:

Ta nejjednodušší a možná nejsložitější otázka. Kdy tedy ruský plyn do Evropy zase poteče?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

To je vázáno na splnění těch dvou podmínek. Jedna je rozmístění těch pozorovatelů, ta druhá, která tomu předchází, je, že dohoda bude podepsaná všemi aktéry, což se stalo. Včera v 6 hodin večer Rusko, v půl druhé ráno Ukrajina a v 11 hodin dopoledne komisař Piebalgs v Bruselu, takže dohoda je hotová. Pozorovatelé se rozjíždějí, předpokládám, to už je v gesci Evropské komise na svá stanoviště a myslím si, že Rusové nemají nejmenší důvod jaksi nedodržet to, co jasně ústy premiéra Putina řekli včera.

 

Moderátor:

Váš odhad, kdy se dostane ruský plyn do Evropy?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

To je zase složitější. Já myslím, že je důležitý ten psychologický moment, kdy se začne proudit plyn z Ruska na Ukrajinu. Ukrajina je poměrně velká země, takže oni říkají, že než se molekula plynu dostane z té rusko-ukrajinské hranice na ukrajinsko-slovenskou hranici je třeba 36 hodin. Ukrajinští technici tvrdí, že to umí zkrátit, takže uvidíme.

 

Moderátor:

Kdy podle vás dá premiér Putin příkaz ruským molekulám plynu, aby se rozletěly do Evropy?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Až budou pozorovatelé na monitorovacích stanicích, které jsou vyjmenované v dohodě.

 

Moderátor:

Váš odhad?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Já řeknu údaj, že to může být zítra.

 

Moderátor:

Podle vás, co bylo nejtěžší na jednáních, co vás zaskočilo, co vás třeba překvapilo? Včera jste jednali s premiérem Putinem, poté také s premiérkou Tymošenkovou.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Tak ta včerejší a předvčerejší, to znamená sobotní a páteční jednání, byla samozřejmě nejdůležitější za účasti těch nejvyšších představitelů Topolánka, Putina, Tymošenkové, Juščenka, to znamená, to byla zásadní jednání. Nicméně jim předcházel celý týden jiných horečných jednání, která také nebyla jednoduchá a která vlastně vytvářela jakési předpolí pro to, aby k těm vrcholovým jednáním mohlo dojít. Co bylo nejtěžší? Já bych řekl, že největší problém je ten obrovský hluboký příkop, který je vyhlouben ve vztazích mezi Ukrajinou a Ruskem, kdy jedni odmítají si sednout za jeden stůl s druhým a my jsme dělali také poštovní holuby trošku mezi nima.

 

Moderátor:

Měli jste funkci messengera nebo jste skutečně vymysleli něco, jak přesvědčit obě dvě strany?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

My jsme to samozřejmě celé vymysleli spolu s Evropskou komisí, se kterou se spolupracovalo velmi dobře. Já bych řekl, že jako obrovská výhoda této operace byla, že předsednictví mají Češi, kteří prostě přeci jenom tu ruskou mentalitu i ukrajinskou, mezi tím není nějaký velký rozdíl, za ta léta znají. Máme mezi sebou lidi, kteří umí velmi dobře rusky, jsou schopni formulovat smlouvy z fleku, kteří znají i osobně ty lidi za ty roky. Myslím si, že v tomto smyslu bylo velmi dobré rozhodnutí, skoro bych řekl prorocké Saši Vondry, který ještě, když byl ministrem zahraničních věcí, tak vlastně ustanovit post velvyslance pro záležitosti evropské bezpečnosti Václava Bartušku, který sehrál opravdu nesmírně pozitivní roli v tom, že ten má telefon skoro na každého v Rusku a na Ukrajině, nedovedu si představit a navíc komisař pro energetiku Piebalgs je Lotyš, takže je zná ještě líp než my, nedovedu si představit, jak by to řešilo takové portugalské předsednictví.

 

Moderátor:

A jak se projevoval třeba premiér Vladimir Putin, bylo tam cítit to, o čem se v pozadí tohoto sporu mluví, že to je velmocenská politika Ruska, která využila Evropu jako rukojmí ve svém boji s Ukrajinou a navíc vzkázala přes plyn: Tak podívejte, pokud my budeme chtít, tak vy budete mrznout?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Podívejte se, Vladimir Putin je 100% profesionál a samozřejmě, že jeho interpretace celé události je taková, že Rusko je připraveno okamžitě dodávat plyn do Evropské unie, že nikdy ani na vteřinu nepřemýšlel o tom, že by se chtělo zastavovat tok plynu, ale že k tomu bylo donuceno ukrajinskou stranou. To z jeho chování vyzařovalo celých 5 hodin, to nelze nijak jinak označit.

 

Moderátor:

Přece jenom, vy už jste taky zkušený politik, sám jste řekl, že to je věc ne technická, ale politická a muselo být cítit, že za tím je víc než jen obchodní vztah, to samé se přece už letos stalo s ropou?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Když jsem říkal, že to přerostlo v politický spor, tak jsem měl tím na mysli to, že v okamžiku, kdy původně obchodní spor o cenu plynu, cenu tranzitu a další obchodní záležitosti mezi Gazpromem a Naftogazem se vyhrotil do té míry, že začal fyzicky ohrožovat celé státy, tak v tom okamžiku je z toho politický spor. Jestli ten spor ukrajinsko-ruský, jestli první bylo vejce nebo slepice, jestli nejprve to byl obchodní spor, který díky své velikosti přerostl v politický nebo jestli je to nějaký permanentní spor mezi Ruskem a Ukrajinou o místo na slunci po rozpadu Sovětského svazu, ve kterém se hraje i s takovými kartami jako jsou dodávky plynu mezi jednotlivými zeměmi, to já bych v tomto okamžiku nechtěl soudit. Na to jsme příliš krátkou dobu po té, co jsme se všemi jednali.

 

Moderátor:

Ale musíte mít nějaký pocit z toho, jestli toto v tom hraje roli nebo ne? Protože mnozí komentátoři po celé Evropě se shodují na tom, že to není jenom o dodávkách plynu, že to je také o tom, že Rusko tímto způsobem chce ovlivňovat svoji pozici na Ukrajině a chce, aby Ukrajina byla pro Západ nespolehlivým partnerem, tudíž, aby se nestala partnerem NATO, tak jak chce.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Tak když to chcete takhle, tak já si troufnu říct, že to není tak černobílé, že to není v rovině hodné Rusko a špatná Ukrajina, nebo spíše špatné Rusko a hodná Ukrajina, že svoje zájmy mají oba dva aktéři a oba dva aktéři jich využívají.

 

Moderátor:

Když vezmeme to, že to je obchodní spor, očekáváte, že třeba z české strany se ozvou obchodníci s plynem, firmy, které byly postiženy nějakým způsobem a budou chtít po Ukrajině nebo Rusku náhradu škod, tak jak se to stalo třeba v Maďarsku?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Tak maďarský MOL už vlastně podal arbitrážní žalobu na ukrajinský Naftogaz. Jestli to udělají další firmy, jestli to udělá naše RWE Transgas, to se musíte zeptat Martina Herrmanna, to je jeho kompetence, protože on má smlouvu s Gazpromem o dodávkách plynu, ne Česká republika.

 

Moderátor:

V každém případě zítra budete vy jako zástupce předsednické země Evropské unie jednat v Bruselu se svými dalšími kolegy o tom, co má Evropa v takové situaci vlastně dělat. Co může vlastně Evropa udělat, když se dozvěděla teď znovu, jak velmi je závislá na ruském plynu, co vy tam budete navrhovat?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

No právě! Ono se ukázalo, že moc toho dělat nemůže. Tady se vede už nějaký čas debata o energetické bezpečnosti v Evropě, koneckonců my jsme si to dali jako jednu z priorit našeho předsednictví, ale faktem je, že zatím si neuměl nikdo extra moc představit, vedly se spíše akademické představy, než že by se dělaly nějaké reálné činy. Teď po té krizi nebo ještě po ní není, ale doufejme, že už jsme za jejím zenitem, teď se ukázalo, že když jde do tuhého a teď šlo opravdu do tuhého, protože to, co se nestalo za celých 40 let co Rusko, předtím Sovětský svaz dodával do Evropy. Jako vždycky byly nebo často byly na přelomu roku a někdy i v průběhu roku různé hrátky, na 4 dny, na 5 dní se snížil tlak o, já nevím, 20%, ale ne že…

 

Moderátor:

A znovu připomenu, že to se stalo taky s ropou.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

...Taky. Jako nikdy nedošlo k tomu, že by na tak dlouhou dobu, to už je kolik, kolik je dneska? Dvanáctého?

 

Moderátor:

Jedenáctého.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Jedenáctého, na skoro na 14 dní, já mám teď ten čas tak trošku jako... Na 11 dní, že by došlo k takovým výpadkům a od úterka, to znamená, už 5 dní neteklo nic. To se nikdy nestalo, nikdo s tím nepočítal.

 

Moderátor:

A co s tím Evropa může dělat?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Omlouvám se, že to je trošku zdlouhavý a ukázalo se, že Evropa v podstatě nemůže dělat vůbec nic. Nám trvalo 5 dní, než jsme vymysleli jak pomoct Slovákům a ta pomoc není nijak zásadní, určitě jim to pomůže, ale...

 

Moderátor:

Technicky.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Přesně tak. Protože nikdo s tím nikdy nepočítal, to bylo jako z říše snů, že nepoteče žádný plyn. Takže teď se to stalo a teď ty konsekvence z toho musí být opravdu hluboké. Takže naše návrhy budou zítra spíše samozřejmě v rovině, budeme informovat kolegy co se stalo, jak jsme se to snažili řešit a za druhé, budeme se snažit urychlit některé kroky, na kterých Evropská unie pracuje, ať už co se týká legislativy a řešení ve stavu nouze, ale zejména ty konkrétní kroky, to znamená nové přepravní trasy, lepší spojení mezi jednotlivými zeměmi, aby když se to stane, tak aby třeba mohla jedna země pomoci druhé zemi a podobně. Prostě z těch akademických debat co by se kdy dalo, musíme přistoupit ke konkrétním krokům, protože nelze se uchlácholit tím, že už si to nikdo nikdy nedovolí, že se to nebude opakovat.

 

Moderátor:

Chcete říct, že navrhnete, aby Evropa začala větší práce na budování dalších tranzitních tras, aby byly vybudovány další nové plynovody nebo jak tomu máme rozumět?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Přesně tak. Nejenom, aby byly vybudovány nové plynovody, hovoří se o jižním spojení, severním spojení už dlouho, ale zase jenom v rovině těch obecných deklarací, aby taky došlo k lepšímu propojení mezi jednotlivými zeměmi. Třeba my máme propojku z Německa, nicméně se ukázalo, že její kapacita v takových případech, ke kterému došlo není dostatečná. My musíme čerpat 2/3 toho, co teď spotřebujeme ze zásobníků, nemáme takový luxus jako třeba v případě ropy, kdy celou spotřebu, kdyby nešla Družba z Ruska, tak můžeme nahradit ropovodem z Ingolstadtu.

 

Moderátor:

Čili na naší straně budou nějaké investice do toho zlepšit tuhle trasu z Německa?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Budeme určitě na to tlačit, určitě je to otázka zvyšování kapacit zásobníků jednotlivých zemí.

 

Moderátor:

I v Česku?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

I v Česku jsou projekty, které by se měly realizovat a na které teď bude určitě větší tlak a větší zájem, aby se realizovaly.

 

Moderátor:

Když zůstaneme v Česku, kolik to celé v Česku může stát, třeba vybudování dalších dodatečných zásobníků?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Tak samozřejmě, že to jsou investice v řádu miliard, ale když si představíte, že na Slovensku, které je jednou z nejpostiženějších zemí tou krizí, jsou ohroženy na výrobě zhruba tisícovka podniků, tak to jsou také miliardové ztráty potom. Takže ono je vždycky něco za něco, nic není zadarmo.

 

Moderátor:

Kdybychom podle vás měli ty nové zásobníky mít?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Já teď nechci fabulovat, ale třeba na jižní Moravě je projekt vybudování zásobníků, který může být hotov v horizontu let.

 

Moderátor:

V každém případě znovu se otevírá otázka a diskuse o tom, jestli by Evropa neměla více využívat jadernou energii. Slovenská vláda včera večer nebo v noci rozhodla, že znovu spustí svoji elektrárnu v Jaslovských Bohunicích, kterou jen pár dní předtím odstavili po dohodě s Bruselem. Znamená to pro vás v tomto ohledu něco, že třeba budete mít větší páku na to jak jednat se svými zelenými koaličními partnery, kteří pořád energii z jádra blokují?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Já teď mám takové evropské myšlení, protože celý týden...

 

Moderátor:

Už jste týden v Evropě, chápu.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

…No ne, nebýt toho, že jsme předsednickou zemí, tak jsem nebyl 3x v Kyjevě, v Moskvě, 3x v Bruselu atd., atd.

 

Moderátor:

Já tomu rozumím, ale jste teď zpátky v České republice, tak pojďme zpátky k nám.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Já chci říct, že ty konsekvence budou samozřejmě dalekosáhlé a jedna z těch věcí bude nepochybně debata o jaderné energii jako bezpečnějším zdroji, než je plyn. To třeba já si neumím dost dobře představit, jestli Rakousko bude po této zkušenosti pokračovat ve svém projektu instalace asi 5000 MW elektrického výkonu z plynu. To mně připadá jako hodně rizikové.

 

Moderátor:

Zrovna Rakousko pokračuje v kritice Slovenska za to, že zmáčkli knoflík a znovu rozjeli Jaslovské Bohunice.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

No, tak to si myslím, že oprašují včerejšek, kdybych to tak měl říct. Samozřejmě, že jádro, které v posledních letech zažívá svoji renesanci, tak si myslím, že touhle krizí…jeho zítřky budou ještě světlejší. A co se týče naší domácí situace, tak my sice spoříme se zelenými, nicméně to neznamená, že se nic neděje. Dobře víte, že v létě loňského roku byla podána EIA na dostavbu Temelína o 2 bloky, což je proces, který nelze obejít, tedy bude trvat nějaký čas, to trvá poměrně dlouho na takovou klíčovou stavbu a připravuje se totéž na Dukovany, takže já myslím, že my jsme nespali a nespíme.

 

Moderátor:

A myslíte, že jednou přesvědčíte zelené, že jádro je potřebné?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

To já nevím, ale další krok po EIA bude následovat až v dalším volebním období, takže to je debata, kterou teď nemusíme vést.

 

Moderátor:

Ať budeme energii vyrábět z uhlí anebo z jádra, v každém případě je to energie drahá. To je možná věc, která trápí v tuhle chvíli lidi víc, než boj o plyn. Pojďme se podívat na další téma.

 

Autor:

Na podnikatele i běžné odběratele citelně dopadlo lednové zdražení elektřiny. Kritizují zvýšení ceny za elektřinu o 10, 15 i 18% s tím, že zdražení je neadekvátní a neoprávněné, protože ceny surovin, jako je nafta, plyn nebo uhlí se výrazně snížily. Podnikatelé se obávají, že vyšší ceny elektřiny negativně zasáhnou domácnosti i firmy právě v době ekonomické krize. Podle analytiků vyšší ceny elektřiny postihnou zejména malé a střední podniky, největší problémy asi bude mít těžký průmysl, textilky a pekaři. Podle Hospodářské komory ovšem zasáhne zdražení energií v různém rozsahu všechny obory.

 

Moderátor:

Tak jsme se z celoevropského problému dostali zpátky do Česka, český problém zdražování energie. Jednoduchá otázka na začátek, pane ministře: Proč elektřina znovu zdražuje?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Elektřina zdražuje, protože elektřiny je obecně ve střední Evropě a v Evropě vůbec nedostatek a jak známo, čeho je nedostatek, tam cena roste. My máme pořád ještě takovou představu, že elektřina není normální zboží, se kterou se obchoduje a která má nějakou cenu, která je vytvářená na trhu. Tady ve střední Evropa je určujícím hráčem pro vytváření ceny německá burza v Lipsku a my máme svoji vlastní burzu pražskou, nicméně když se podíváte na graf růstu nebo poklesu ceny elektřiny na lipské burze v Německu, tak česká burza tuto cenu v podstatě s nějakým malinkatým zpožděním kopíruje. To znamená, elektřina dneska díky propojeným soustavám v Evropě je zboží jako třeba mladoboleslavská škodovka, kde jsme viděli hezky, jak to probíhá. V okamžiku kdy lidé nebo obchodníci zjistí, že v Německu jsou škodovky až o 100 tisíc levnější, tak se samozřejmě přesunou tím směrem a pak na to zase musí reagovat prodejci u nás a musí cenu snižovat. S elektřinou, ať chceme nebo nechceme, je to dneska úplně totéž.

 

Moderátor:

Říkáte, že tedy v žádném případě neumíte nebo nemůžete, jinými slovy nemůžete cenu elektřiny ovlivnit, protože to je celoevropská záležitost a my se orientujeme podle toho, jaká cena je v Německu. Obvyklý argument proti tomu je, laický možná, ale obvyklý a docela logický, proč máme platit stejnou cenu energie jako v Německu, když platy u nás jsou docela jiné.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Počkejte, ale to bychom stejně mohli argumentovat, proč škodovky jsou v Německu stejně drahé nebo dokonce levnější než u nás, proč v Německu je dneska levnější oblečení, lidé jezdí nakupovat do Drážďan, do Norimberku, protože zjistili, že je levnější než ve zdejších obchodech, to je úplně stejná logika.

 

Moderátor:

Logika je také v tom, že čím vyšší ceny energie, tím větší zisky společnosti ČEZ, to je jasné, ale také to, že čím vyšší zisky společnosti ČEZ a čím vyšší ceny energie, tak je větší naštvání lidí na tuto společnost. A říkají: Stát tam má 60 %, proč něco s těmi cenami neudělá, proč nezasáhne, proč neovlivní cenovou politiku ČEZu?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

My jsme před asi pěti lety, v dobách kdy jsme přistupovali do Evropské unie, harmonizovali legislativu, tak jsme to udělali také v oblasti energetiky, elektroenergetiky, to bylo ještě za minulé vlády a tak jak jsme měli, a já to tehdejší vládě nevyčítám, jsme prostě liberalizovali cenu elektřiny...

 

Moderátor:

Ale všichni tehdy doufali, že půjde dolů.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

…Na kterou stát od té doby, vlastně na tu část té takzvané silové elektřiny, to jsou ty vlastní elektrody, které běhají, tak na to nemá absolutně žádný vliv podle zákona a pokud bychom se chtěli vrátit, čímž bychom byli proti evropské legislativě, další problémy atd., v podstatě to nejde, tak bychom to museli změnit zákonem. Já bych to tedy nedoporučoval, protože platí dlouhodobě, já neříkám, že krátkodobě, ale dlouhodobě platí, že nejvyšší ceny jsou ty regulované.

 

Moderátor:

Takže stát nemůže v této chvíli nijakým způsobem ovlivnit cenu energie?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Stát může ovlivnit cenu té druhé části, to znamená, to jsou takzvané služby, což jsou, já nevím, poplatky za přenos, za distribuční síť, za regulaci, protože jiná je spotřeba v noci a jiná přes den a ve špičkách atd. Ale to je jenom menší část té ceny a samozřejmě nemůže nějakým násilím říct těm společnostem, že tam mají mít nulovou marži nebo dokonce zápornou. Od toho je nezávislý regulační úřad, aby toto posoudil.

 

Moderátor:

Vy jste při tomto nezávislém energetickém regulačním úřadu zřídili komisi, která má zdražování elektřiny zkoumat. Proč, když říkáte, že to je všechno tak jasné?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

V podstatě s tím přišly samotné energetické firmy, které samozřejmě z nějakého, řekněme marketingového hlediska, z toho hlediska vlastního image docela těžko nesou, jak jste zmínil, že jsou na ně všichni naštvaní.

 

Moderátor:

Asi 5 % na ně naštváno není, 95 % je.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

95 % lidí jsou na ně naštvaní a myslí si, že jednají nefér a proto přišli s návrhem. Například ČEZ přišel s tím návrhem, že díky vývoji cen na energetické burze zafixuje cenu na rok 2010 s úhlovým zvýšením proti roku 2009. Není to příkaz, je to možnost volby každého spotřebitele, ať se pro to rozhodne nebo bude spekulovat, že ta cena v průběhu roku klesne i víc, než je ten rok 2009.

 

Moderátor:

Vy byste si jako spotřebitel dovolil spekulovat o tom, jaká bude cena elektřiny příští rok?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Ale taky bych si nedovolil spekulovat o tom, jaká bude cena rohlíku příští rok.

 

Moderátor:

Vám teď nejde plynový kotel, přehodil byste teď na elektřinu?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Tak musel bych si spočítat vstupní investici...

 

Moderátor:

Uměl byste to spočítat si, kolik bude stát elektřina příští rok?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Musím si spočítat vstupní investici, kolik jsem do toho kotle investoval, jestli už je odepsaný, amortizovaný...

 

Moderátor:

Já mířím k tomu, jestli tahle nabídka, kterou ČEZ dává, jestli je pro normální lidi? Jestli normální lidi mohou podepsat smlouvu na 2 roky s tím, že budou vědět, že příští rok bude energie stejně drahá nebo bude levnější?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Ano, samozřejmě, že může být levnější, ale levnější může být cokoliv. Člověk, který dneska uvažuje třeba o stavbě rodinného domu, tak také musí přemýšlet o tom, jestli má začít letos na jaře nebo až příští rok na jaře, protože ceny stavebních hmot a stavebních prací v dnešní době, kdy byla obrovská konjunktura, teď je zase pád z té konjunktury, tak kolísá ještě více než ceny energií. Čili i on musí vést úvahu, co bude ta cihla stát letos a kolik bude stát na podzim.

 

Moderátor:

Pane ministře, co vy byste doporučil normálnímu člověku, který se na nás teď dívá a říká si: Mám podepsat tu smlouvu s ČEZem na dva roky nebo ne?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Já mu nedoporučím nic, to si musí rozhodnout sám, protože moje doporučení by bylo samozřejmě subjektivní. Já nemám žádné zvláštní nástroje jak zjistit, jaká bude cena za rok a když by to moje subjektivní doporučení bylo špatné, tak by se samozřejmě na mě potom ten člověk zlobil. Já skutečně nemám žádné informace lepší, než má každý spotřebitel. Každý čteme noviny, každý vidíme, co se děje, komodity šly nahoru, teď jdou dolů, tyhle ceny, inflace. V tom se každý nakonec plácá sám.

 

Moderátor:

My se teď zeptáme na ceny elektřiny taky ředitele Liberálního institutu Miroslava Ševčíka. Dobrý den, slyšíme se?

 

Miroslav Ševčík, ředitel Liberálního institutu:

Pěkný den vám přeji.

 

Moderátor:

Jak je to podle vás, je to tak logické a nutné, aby energie, elektřina v České republice každý rok stoupala o 10 %, v závislosti na tom, jaká je cena na burze třeba v Německu?

 

Miroslav Ševčík, ředitel Liberálního institutu:

Já bohužel musím říct, že je to na základě chybných rozhodnutí politiků. Tady se projevuje ta viditelná ruka politiků a je to způsobeno několika důvody. Pár těch důvodů je dlouhodobých, o tom mluvil už pan ministr Říman, jsou to koncepční a systémové chyby, spočívající v chybných a nesmyslných rozhodnutích politiků, kteří zakazují třeba stavbu nových zdrojů, tak aby se vyrovnala ta poptávka a nabídka, o které mluvil pan ministr a o tom, že došlo k určité monopolizaci v tomto odvětví u nás na základě například i toho, že došlo k začlenění distribuční společnosti zpět do ČEZu.

 

Moderátor:

ČEZ dnes není jedinou společností, která elektřinu prodává a distribuuje přece.

 

Miroslav Ševčík, ředitel Liberálního institutu:

Já si myslím, že není samozřejmě, ale je dominantní a má až monopolní postavení. Ale je to opravdu otázka nabídky zdrojů této elektrické energie a ta je celoevropsky pod poptávkou a z toho důvodu opravdu ta cena se bohužel blíží té ceně německé.

 

Moderátor:

Může stát a politici něco udělat, aby elektřina byla levnější?

 

Miroslav Ševčík, ředitel Liberálního institutu:

Samozřejmě, mají u sebe spoustu nástrojů a to je porušit ty nesmyslná rozhodnutí, která se týkají třeba toho, že nebude dostavba jaderné elektrárny u nás konkrétně v Temelíně, ale ono se to týká i rozhodnutí politiků v Evropské unii. Takže to jsou ty dlouhodobější faktory, které ovlivňují tu cenu elektrické energie. Podlehnutí vlastně jakýmsi populistickým a nepodloženým názorům celé skupiny zelených mozků, které nejsou jenom u nás. Pak jsou tu ale další faktory, které ovlivňují z toho pohledu střednědobého, možná krátkodobého a to je chybná regulace. To znamená, ta regulace tady sice probíhá, ale v prostředí, které je zase, dá se říct, monopolní, tudíž není možné do ceny elektřiny zasahovat. Pan ministr hovořil o tom, že se ovlivňuje jenom menší část ceny elektrické energie. Já si nejsem jist, jestli tomu tak je, protože si myslím, že přes 40 % ceny elektrické energie tvoří distribuce a přenos k spotřebiteli a další na co zapomněl je 19 % DPH. Musím říct, že na základě požadavku Evropské unie a na základě rozhodnutí socialistických vlád převedli elektrickou energii do vyšší sazby, tudíž se dostáváme k tomu, že vlastně 60 % ceny elektrické energie je nějak regulováno. A třetím takovým důvodem, který způsobuje vysoké ceny energie a není to zase úplně rozhodující, jsou vysoké náklady, jejíž součástí jsou relativně vysoké mzdové a další osobní náklady výrobců elektrické energie, a to myslím, že nejvíc vadí našim spotřebitelům.

 

Moderátor:

Díky, pane Ševčíku, že jste byl s námi aspoň po telefonu v Partii, slyšeli jsme zajímavé názory. Pojďme se ještě teď podívat na jeden malý vtípek na toto konto. Na to, o čem mluvil pan Ševčík naposledy, koluje po internetu…. Víte, co to je, pane ministře?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Ne, to jsem neviděl.

 

Moderátor:

Propuštění zaměstnanci firmy ČEZ blokují vjezd do podniku, jedno ferrari vedle druhého. Co myslíte, je to tak, že jsou manažeři a zaměstnanci ČEZu, především manažeři placeni příliš mnoho a že to je to, co leží lidem v žaludku? Že oni každý měsíc platí v účtech za elektřinu to, aby zaměstnanci ČEZu měli na služební auto ferrari? Je to samozřejmě vtip.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Já si myslím, že po tom, co jste toto odvysílali, tak se drtivá většina zaměstnanců ČEZu urazila, protože nepochybně nejezdí ve ferrari.

 

Moderátor:

Koluje to po internetu, musíme říct.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Tak vtip je vždycky nadsázka, ale někdy se taky někoho dotkne. Čili to je narážka na ty manažerské odměny, které se týkají počtu lidí spočítatelných na prstech dvou rukou.

 

Moderátor:

Víc rukou byste potřeboval.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Tak všech prstů na těle. To je minulost, to se zavedlo za ministra Grégra, což je už hodně... Hodně, relativně dávno. Co je k tomu vedlo, jak si to zdůvodnili, to si pozvěte toho pána sem do studia někdy. A už minulá vláda a za této vlády se tento exces ořezal, to znamená žádné ty opční programy v té míře, v jaké byly, již neexistují, nicméně faktem je, že to co se zaneslo do smluv za ministra Grégra, to už samozřejmě jim nikdo nevezme.

 

Moderátor:

Slyšeli jsme z úst pana Ševčíka také to, že stát reguluje přece jenom velkou část té energie.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

To ano, to má pravdu, já jsem říkal 40 %. Tak 40 % je dost, ale je to menší část.

 

Moderátor:

Plus DPH.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Ale tam také dochází k tomu nárůstu v řádu 2,3 %. To jsou věci, které jsou zdůvodněny jako třeba investice do nových přenosových distribučních soustav a podobně, ale to ten růst té elektrické energie vlastně od roku 2005 o zhruba těch +/- 5 % ročně nezpůsobuje. To skutečně způsobuje cena elektřiny.

 

Moderátor:

Tak na ceny elektřiny jsou naštvaní nejen běžní spotřebitelé, ale také podnikatelé, kteří varují, že to je další hřebíček do jejich rakve, když je hospodářská krize, finanční krize, krize s tím jak kupují nebo nekupují naši odběratelé ze zahraničí české zboží, že tohle bude další věc, která zhorší jejich situaci. Může tam stát něco dělat, co bude dělat pro to, aby firmy v České republice měly lepší podmínky v tuhle chvíli, kdy se všechno kolem nich zhoršuje a zdražuje?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Tak stát samozřejmě může přinést některá opatření, která zlepší situaci podniků v některých momentech, například budou platit menší daně, menší odvody, stát může posílit svoji infrastrukturu, teď nemyslím třeba dopravní, technickou, ale třeba v rámci zvýhodněného exportního financování, což už koneckonců jsme udělali. Navrhli jsme snížení korporátní daně na 15 %, což bohužel neprošlo. Jinými slovy, stát může zlepšit některé, může rychleji snižovat byrokratickou zátěž. Co stát nemůže a co je dobré, aby si podniky prostě uvědomily a co si většina uvědomuje, pouze někteří mají s tím trošku problém, je, že stát nemůže za firmy jaksi platit ušlé výpadky. Jestli automobilka prostě ztratí 30 % trhu v západní Evropě, protože se tam auta prostě neprodávají, tak s tím ten stát fakt nemůže dělat vůbec nic.

 

Moderátor:

Vy jste ale zmínil, že stát může ale dělat to, že podpoří export českých podniků do zahraničí. Přišly teď nové peníze do České exportní banky a do pojišťovacích institucí, které pojišťují export, od kdy mohou podnikatelé tyto peníze čerpat?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Okamžitě, už mohou. My jsme to udělali proto, abychom zabránili stavu, že by existoval nějaký dobrý bonitní exportní projekt, jedná se zejména o export - ne do standardních tržních ekonomik v západní Evropě, ale o dlouhodobé exportní financování do, řekněme, bývalého Sovětského svazu, asijských zemí, arabského světa a podobně, kde je přece jenom ta pomoc státu potřeba, dlouhé financování a tak dále, aby nepřišel dobrý bonitní projekt, který by nemohl být profinancován a tudíž nemohl být uskutečněn prostě proto, že by Česká exportní banka už neměla úvěrový rámec.

 

Moderátor:

Čili to teď má?

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

To teď má.

 

Moderátor:

Tak pojďme se podívat, jak hlasovali naši diváci o tom, jestli se bojí nebo nebojí naší závislosti na ruské ropě a ruském plynu. 85 % lidí se bojí, 15 % ne.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Tak po tom týdnu já bych hlasoval taky.

 

Moderátor:

Tak teď je na vás, pane ministře, abyste něco vymysleli, abyste s tím něco provedli.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Já myslím, že se chováme konzistentně. Už před tou krizí jsme vždycky říkali: My nechceme, aby se naše závislost, zejména na plynu /nesroz./ nad současný rámec. To znamená, nechceme stavět ve velkém plynové elektrárny atd., atd.

 

Moderátor:

Uvidíme. Díky, že jste s námi byl dnes v Partii.

 

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu (ODS):

Já děkuji. To už skončilo? Já jsem myslel, že jste delší.

 

Moderátor:

Přesně tak, teď to skončilo. Díky, že jste se na nás dívali, Partie je opravdu u konce, já to panu ministrovi ještě vysvětlím. Mějte se prima a nezapomeňte, příští týden jsme tu zpátky.